Rád jsem se vracel, přiznal útočník Martin Doležal

Za náš klub odehrál během svého osmiletého angažmá bezmála tři sta zápasů. Teď se na Střelnici vrátil poprvé jako soupeř v dresu Karviné a Jablonečtí diváci mu při střídání aplaudovali.

Martine, byl jsi před zápasem v kontaktu s někým z jablonecké strany?

S nikým jsem se nepotkal, jen jsem si volal s Tomášem Hübschmanem. Teď po zápase zavítám za klukama do jejich šatny na chvíli pokecat.

Jaké pocity se v tobě mísily, když jsi přijížděl na stadion jako soupeř Jablonce?

Naši kluci se mě na to taky ptali, jaké to je projíždět tou bránou na stadion. Říkal jsem jim, že jedu poprvé (smích). Byly tam zase ty všechny vzpomínky, ale teď jsem přijížděl už jako soupeř.

Jak bys zhodnotil zápas, který skončil bezbrankovou remízou?

Pocity máme dobré, máme aspoň bod. Byl to zápas na těžkém terénu. Jablonec dominoval více první poločas a my více v tom druhém.

Trávník dělal problémy oběma stranám.

Nedalo se na tom zabrat. Když chtěl člověk zabrzdit, tak to klouzalo. I v šestnáctce mi to několikrát podjelo. Bylo to měkké a pohybovalo se na tom fakt těžce. Terén dnešní hře moc nepřispěl.

V přerušené hře došlo dokonce na debatu s místními fanoušky z tribuny. O čem jste mluvili?

Vidíte v jakém počasí se hraje, lidí tu moc nebylo. Slyšíte tam pak skoro každé slovo. Něco mi tam fanoušci popřáli, hezké Vánoce a tak, ať se mi daří. Já jim také něco řekl. Bylo to úsměvné.

Při střídání ti diváci aplaudovali, jaké to bylo?

Samozřejmě to bylo hezké. Je to první stadion, na kterém mi lidé nenadávají. Ve středu jsme hráli v Boleslavi a tam mi zase z ničeho nic nadávali. Rád jsem se do Jablonce vracel a jsem rád, že mi místní fanoušci zatleskali.

Stýská se ti po jabloneckém prostředí?

Neřekl bych, že stýská. Strávil jsem tu osm roků. Narodil se mi tady syn. S Jabloncem jsme tady něco zažil, třeba evropské poháry. Člověk to z paměti jen tak nevymaže. Byli jsme tu už od středy a v Břízkách jsem si to vyloženě užíval a vzpomínal na časy strávené tady.

Na co nejraději vzpomínáš z jablonecké éry?

Těžko říct. Třeba na smolný zápas s Ajaxem, to tu byla vynikající atmosféra. Nebo třeba zápas s Dynamem Kyjev. Všechny ty zápasy nám vlastně něco daly a člověk na to rád vzpomíná.

Vzpomeneš na nějaký tvůj gól?

Bylo jich dost, jeden se asi nedá říct.

Co kdybys vstřelil gól, slavil bys?

Věděl jsem, že slavit určitě nebudu. Nehodilo by se to. Ani za to gesto, které měli vůči mně při střídání.