Loňský nejlepší střelec týmu Jan Chramosta se konečně trefil. Jablonecký útočník otevřel brankový účet vítězného utkání se Slováckem a pomohl týmu k prvnímu tříbodovému zisku.
Honzo, konečně jsme se dočkali tříbodového zisku.
Dneska nás můžu pochválit. Od začátku jsme si šli za vítězstvím. Byl to takový vrchol tohoto náročného týdne. Vzhledem k tomu, že jsme dlouho nevyhráli to byl pro nás extrémně důležitý zápas, který jsme nakonec zvládli.
Na kontě máš konečně v nové sezoně i první ligový gól. Je to úleva i pro tebe?
Jo, asi jo. Asi celý tým čekal na mě, až dám gól, abychom vyhráli. Mělo to ale přijít dřív. Ale berme to tak, jak to je. Jsem rád, že jsem dneska pomohl týmu.
Gól si vstřelil prakticky po svém prvním doteku s míčem. To asi hodně zvedne sebevědomí, ne?
Jasně. Zvlášť v naší situaci, kdy se řeší, že nedáváme góly a produktivita útoku není dobrá. Bylo potřeba dát hned z první šance gól a to se nám i podařilo. Gól jsme vlastně dali i z druhé šance. To se to pak hraje.
V čem tkví ta změna? Ve středu v poháru v Domažlicích to ideální zdaleka nebylo.
Ono se to nezdá, ale já to beru jako úspěch, že jsme tam postoupili. Viděli jsme ostatní výsledky a nikde se to nerodilo lehce. Věděli jsme, že když ty penalty zvládneme, že nás to může nakopnout. Což se i ukázalo. Dneska jsme na hřišti vypadali hodně dobře.
Jak se ti hrálo v útoku s mladým Krulichem, který se dočkal prvního ligového gólu?
Matesovi už jsem gratuloval. Začíná nastupovat, dneska dostal šanci od začátku. Svojí roli zvládl hodně dobře. Myslím si, že jsme se i dobře doplňovali v útoku. Tak jen tak dál.
Čekání na výhru trvalo hodně dlouho. Vydechli jste si?
Je to obrovská úleva. Samozřejmě nelítáme v oblacích. Ty výsledky předtím to nemaže. Tohle je vítězství, které jsme potřebovali jako sůl. Jsme za to moc rádi.
Další velkou příležitost jsi zahodil už v prvním poločase. Tam jsi zakopl?
Jo. Tam jsem to měl vzít asi na sebe na levou. Dobře mě zavírali obránci. Chtěl jsem to píchnout vedle sebe. Spíš jsem ale kopnul do země, takže to mohlo vypadat trošku komicky. Ale i to se stává.
Tutovku jsi nedal ani v druhém poločase, když jsi postupoval sám na brankáře Heču.
Asi jsem to mohl nahrát Polimu (Polidarovi). Šel jsem sám na gólmana a chtěl jsem ho obstřelit jakoby tam na hlavu, kde to nemají brankáři moc rádi. Bohužel, jsem ho trefil přímo do obličeje. Tak jsem se mu omluvil a jelo se dál.
Čeká vás vítězný pokřik v kabině. Nezapomněli jste ho už za tak dlouho dobu?
Zrovna mě to napadlo na lavičce (smích). Hlavně pro nové kluky to bude něco nového, to budou koukat, protože to neznají.
Jan Bendl
