Chramosta otevřel na jihu Čech pomyslné dveře a vstoupil do Klubu ligových kanonýrů

Honzo, obrovská gratulace ke vstupu do elitního klubu Ligových kanonýrů. Z Budějovic si odvážíme tři důležité body, ale s výkonem asi úplně spokojeni být nemůžeme.

Díky za gratulace! Nejdůležitější z toho zápasu je to, že si odvážíme tři body. Mělo to být jednodušší, ale tak to nebylo. Řekli jsme si, že nebudeme nervózní, ale udělali jsme chyby a dostali dva góly z autu. To se nesmí opakovat.

100. gólu jsi se dočkal z penalty, která byla na tebe. Neříkal sis před exekucí nic o pověře, že by jí neměl kopat faulovaný hráč?

U té situace jsem se hlavně bál, aby nebyl ofsajd. Myslím si, že jsem si to hlídal, ale dozadu jsem úplně neviděl. Když už to rozhodčí pískl, přišel za mnou Štépa (Štěpánek) že jí bude kopat. Zkoušel na mě nějaký vtípeček (smích). Ale bylo to jasné, nebyl jsem tak zraněnej, abych to nemohl kopnout. Penalty proměňuju a jsem rád, že se to dneska povedlo.

Při oslavě stého gólu jsi běžel k jablonecké střídačce a pomyslně otevřel dveře Klubu ligových kanonýrů? Byla to připravovaná věc, nebo to bylo spontánní?

Nebyla to náhoda, to je pravda, měli jsme to připravené. Na domácím stadionu jsme měli připravené dokonce opravdové dveře! Říkal jsem ale kustodovi, ať to do těch Budějovic nebere, že to je zbytečný (smích). Ale povedlo se to tady, tak jsem je otevřel jakoby imaginárně.

Jak se ten nápad oslavy vůbec zrodil?

Na konci minulé sezony jsme seděli, tak jsme o tom mluvili. Já přišel s tímto nápadem, klukům se to docela líbilo. Jsem rád, že to netrvalo dlouho a mohl jsem tu oslavu provést už ve třetím jarním kole.

Cítíš teď úlevu, že už to máš za sebou a jsi tam?

Je to super. Nemusel jsem na to čekat extrémně dlouho, ale kvůli zimní pauze se o tom dost mluvilo. Kluci v kabině to vnímají, moje rodina taky. Kam jsem přišel, tam o tom věděli. Mile mě překvapilo, kolik lidí o tom vlastně vědělo. Asi je to fakt velká meta a jsem rád, že jsem součástí Klubu ligových kanonýrů.

Z té stovky ligových branek. Máš nějaký gól, který ti utkvěl nejvíce v paměti?

Upřímně jsem nad tím ještě moc nepřemýšlel, je to teď dost čerstvé. Na první dobrou si vybavím nějaké ty nejhezčí góly. Třeba ten v Jablonci patičkou proti Spartě. Jinak většinu gólů dávám z vápna. Včera jsme se o tom bavili s klukama a říkal jsem jim, že mám asi 97 gólů pravou nohou, dva levou a jeden hlavou (smích). Ale taky si pamatuju ten úplně první ligový, to bylo v Příbrami a trochu se štěstím.

Chystáš nějakou oslavičku?

Nic jsem dopředu neplánoval, nechtěl jsem slavit něco, co ještě nebylo jisté. Ale teď, když to padlo a ještě jsme vyhráli. Trenér nám dal dva dny volna, takže si to asi o nějakou oslavičku říká (úsměv).

Bude tě vstup do Klubu ligových kanonýrů něco stát?

Tak pokladník jsem já (úsměv). Já si to nějak vyřeším (smích).