Jako jeden z nejtěžších zápasů podzimu z psychologického hlediska, označil náš trenér domácí zápas s Duklou Praha. Jablonečtí však dotáhli i tento nelehký zápas do vítězného konce a už nyní vědí, že přezimují v první šestce ligové tabulky.
Zklamaný z výsledku byl po skončení zápasu někdejší jablonecký kouč dnes trenér Dukly Praha Petr Rada. Svou část tiskové konference začal nabroušeně. „Není moc co rozebírat. Co jsem řekl minule, stejně neotisknete. My si šance vytvoříme v každém zápase, ale to už nikdo neotiskne, ještě pak napíšete, že hrajeme paskvil,“ odsekl kouč Dukly novinářům a až poté se více rozpovídal k zápasu v Jablonci. „Přiznám se, že jsem z toho duelu měl strach. Jablonec má fazonu a formu, neměli jsme co ztratit. Vstoupili jsme do toho slušně. Ale dostali jsme dvě zbytečné branky. Je až ubíjející, co nabídneme soupeři za šance. Pak jsme snížili, něco si řekli v kabině, a to se nám podařilo přenést i do druhé půle. Jablonci jsme byli více než vyrovnaným soupeřem. Nebyl to z naší strany špatný výkon, ale nemáme nic. Je to asi nezkušeností a zbrklostí. Bod bychom si asi zasloužili, ale na to se nehraje. Nemáme ani fotbalové štěstí,“ konstatoval Rada, který hned pochválil stav hrací plochy. „Místní kluci dělaj fakt dobrou práci. Trávník byl v tento čas nádherný, klobouk dolů. Je taky vidět, že to je nové hřiště,“ kvitoval skvěle připravený pažit někdejší trenér Jablonce, kterého naši fanoušci při zápase neopomenuli vyvolávat. „Je to příjemné a potěší to. Musím jim poděkovat. Těch devět let tady strávených nejde vymazat. Možná jsem tu měl skončit jen o půl roku dřív, než abych byl pak odvolán. Ale z boje má odcházet kapitán a šéf až jako poslední,“ ohlédl se za svým posledním jabloneckým účinkováním Rada.
Především se ziskem tří bodů byl proti Dukle spokojen jablonecký trenér Luboš Kozel. „Možná nám to ofenzivní představení ve středu trochu uškodilo. Dukla hrála z hlubokého bloku a my jsme zapomínali na zadní kolečka. Soupeř zahustil střed a hrál jen na jeden hrot. Do defenzívy nám to tolik nefungovalo. Soupeř v začátku neproměnili brejk, pak jsme dali gól my. Když už se zdálo, že nás uklidní druhý a velmi pohotový gól Chramosty, dovolili jsme Dukle snížit. Dělal nám problémy Mešanovič, ztráceli jsme míče i tam, kde to není zapotřebí. Zápas jsme moc pod kontrolou neměli a dobrý výkon jsme nepodali. O poločase jsem musel trochu zvednout hlas, bylo to na můj vkus až příliš bohorovné. V druhé půli to bylo trochu více zavřené a taktické. Dukla měla velkou šanci ještě v závěru, ale znova nás podržel brankář Hanuš. Bylo to možná nejtěžší utkání z psychologického hlediska. Dukla si ten bod možná i zasloužila. Hodně nám to znepříjemnila a ztížila. Ale máme odehrané třetí utkání za šest dní, což není jednoduché. Vítězství si vážím, potvrdili jsme tím i nějakou příslušnost k té první šestce,“ těšilo jabloneckého kouče.
Ten si jablonecké angažmá užívá. „Od první chvíle co tady jsem, tak mám pocit, že v klubu všichni dělají vše pro úspěch. Je tu i konkurence, kádr je velmi dobrý. Před sezonou nás tohle asi ani nenapadlo. Ale liga je hodně vyrovnaná, rozhodují dva tři zápasy. Až na zápas v Pardubicích to byly docela dobré výkony. V létě se kádr hodně obměnil, ti co tu byli hodně vyrostli. Tým je hladovej. Ani do Plzně nebo na Spartu nemusíme jet s poraženeckou náladou,“ ví Kozel. Jeho tým udělá definitivní tečku za vydařeným podzimem právě příští týden na pražské Letné.
Jan Bendl
