Poprvé se v ligovém dresu FK Jablonec trefil záložník Filip Zorvan. Na hřišti úřadujícího mistra vyrovnal z dobře zahraného přímého volného kopu. Přesto musel po zápase zkousnout těsnou porážku.
Filipe, pojďme na začátek zápasu, v kterém jsme byli docela pasivní.
Myslím si, že jsme dělali zbytečné prvotní chyby v rozehrávce. Nedokázali jsme to dobře prostrčit přes záložníky a dál na útočníky. Slavia nám vyzobávala první rozehrávky a dostala se tím do tlaku, kterému jsme se chtěli vyhnout. Ten úvod se nám nepovedl, takhle jsme nastoupit rozhodně nechtěli.
Také jsme brzy inkasovali.
Paradoxně jako by nám ten gól trochu rozvázal nohy, začali jsme i víc napadat.
Před koncem poločasu se tobě povedlo poprvé v lize v dresu Jablonce skórovat a vyrovnat na 2:2. Byla pro tebe úleva, že jsi konečně skóroval?
Úleva asi jo, to nebudu lhát. Neřekl bych, že bych se tím ale nějak trápil. Zpětně musím říct, že se ke mně Jablonec choval výborně. Necítil jsem žádný zbytečný tlak, i když jsem si vědomý toho, že moje výkony nebyly ideální. Postupně se to ale zvedá a věřím, že mi ten gól pomůže i po herní stránce a v sebevědomí.
Pojďme k té gólové standardce. Zdálo se, že tam hodně práce odvedli i spoluhráči ve zdi. Bylo to plánované?
Už když jsme sem přijeli a byl jsem se projít po trávníku, tak mi volal trenér Pavel Horváth. Říkal mi, ať z této blízkosti mířím většinou na stranu gólmana. Je to hrozně těžký kop přes tu zeď. Vzpomněl jsem si pak na něj. Kluky ve zdi musím pochválit. Byli jsme domluvení, věděli, že to budu dávat na stranu gólmana. Měli být připraveni to kdyžtak pak ještě dobíhat, kdyby to vyrazil. Jindra Staněk udělal krok napřed a pak už se nestihl vrátit. Každý z nás si při tom splnil úlohu, co měl udělat.
Dali jsme tři góly na hřišti úřadujícího mistra a přesto odjíždíme poraženi. To asi hodně zamrzí.
Jo mrzí to. Jak naše góly, tak i jejich podle mě padly po velkých individuálních chybách. Kdybychom se jim dokázali víc vyvarovat, tak ten zápas mohl dopadnout jinak. Chyby k fotbalu patří, kdybychom je nedělali, tak je každej v Barceloně.
Bylo zajímavé, že jsme vždy po inkasovaní dokázali brzo srovnat. Cítili jste v sobě sílu, že na to máme?
Jak už jsem říkal, po tom prvním gólu se nám rozvázaly nohy. Vylezli jsme z bloku, víc jsme napadali a z toho pramenily i jejich chyby. Přišly standardky, další góly… Po vyrovnání jsme už nebyli tak pasivní, a Slavia se do nás už tolik nedostávala.
Říkal jsi, že tvoje výkony na začátku sezony nebyly podle představ. V čem jsi cítil největší rezervy?
Bylo tam víc faktorů. Po počáteční euforii to trochu vyprchalo a postupem času to na mě asi i trochu dolehlo. Možná jsem byl víc i víc zataženější. Hledala se i moje role v rozestavení. Teď už to v posledních zápasech bylo docela fajn. Hraju něco mezi osmičkou a desítkou, mám méně svázanější roli do defenzívy i když i tu si musím plnit. Našli jsme nějaký balanc mezi tím. A začíná se to projevovat jak v tréninkách, tak v zápasech.
Zimu strávíme na parádním třetím místě.
Určitě. Teď bezprostředně po zápase to bolí, protože jsme cítili, že i bod jsme tu mohli uhrát. Kluci tu sezonu rozehráli skvěle a já jsem přišel do rozjetého vlaku. Doválčili jsme to do třetího místa. Na jaře začínáme dvěma zápasy doma. Když ty zápasy zvládneme, věřím, že se můžeme ještě víc odpoutat.
