Navzdory tržnému zranění na hlavě dohrál zápas až do konce. Jablonecký obránce Martin Cedidla patřil v Plzni k nejviditelnějším hráčům. Po závěrečném hvizdu mluvil o tvrdosti utkání, bolesti i euforii z vyrovnávací trefy.
Díky gólu v nastavení bereme další bod. Jaký duel jsme podle tebe v Plzni odehráli?
Podle mě to byl zápas docela vyrovnaný. Na konci se nám to podařilo zremizovat, takže z toho pohledu je to pro nás úspěšný zápas. Bylo tam hodně soubojů, hodně žlutých karet a tak dále. Zápas měl drajv a myslím si, že pro diváky jen dobře. Vyrovnali jsme úplně na konci, takže to se cení dvojnásob, ale zase si myslím, že jsme tam měli víc šancí. Šance měla i Plzeň, ale myslím, že bod jsme si zasloužili.
Po deseti minutách hry došlo k nepříjemnému střetu hlavami mezi tebou a brankářem Martinem Jedličkou. Víš, co se tam přesně stalo?
Abych řekl pravdu – jenom vím, že Filda Novák se dostal do hlavičky a vracel to tam, a já už jsem tam skákal vlastně na zadní tyči do chumlu hráčů, a abych řekl pravdu, pak už si toho moc nepamatuju. Vím už jen, že jsem měl ruku od krve a ležel jsem na zemi. Ani jsem to ještě neviděl, takže nemůžu soudit. Šel jsem tam fakt čistě do míče hlavou, myslím si, že nebyl důvod k faulu. Také jsem z toho měl tržné zranění, také jsem tam dostal bombu. Nemyslím si, že by se k tomu měl VAR vracet. Samozřejmě mě to mrzí, jestli jsem Martinovi způsobil nějaké zranění. Určitě se mu ozvu a omluvím!
První půli jsi dohrával s obvazem na hlavě. Střídání nepřipadalo v úvahu?
Chtěl jsem ukázat lidem, že nejsme z cukru, že nejsme baletky – nic proti baletkám, ty jsou fajn – ale že jsme tvrdí chlapi, a myslím si, že tak by to mělo být a měli bychom lidem ukazovat tenhle styl fotbalu.
Chvíli po ošetření tě tvrdě srazil i vlastní brankář Hanuš. Celkově jsi schytal dost ran.
Jo, já jsem v tom zápase dostal asi čtyřikrát, tak to bohužel je, když do toho jdeš naplno. Zas díky tomu se může člověk třeba udržet v základní sestavě.
V Plzni se hrálo na novém hybridním trávníku. Jak jste to vnímali?
Musím říct, dívali jsme se na to před zápasem a je to velice zajímavé, protože přece jenom se tu hrálo v úterý a trávník byl jako skoro nový. Takže se mi to líbilo. Netrhalo se to, přestože pršelo. Bylo to velice zajímavé.
Naše euforie po vyrovnávacím gólu byla veliká.
Tak určitě. Pro tyhle momenty to děláme. Takže skvělé a myslím si, že hlavně Teki (Tekijaški) si to užil.
Ještě se ale čekalo, až náš gól potvrdí VAR. Byly to krušné chvíle?
To je ta nevýhoda VARu, že člověk se raduje a pak ještě 3–4 minuty čeká, jestli to bude uznané, nebo ne. Ale potom, když nám to uznali, tak člověk má dvakrát takové emoce. Takže z druhé strany je to vlastně dobře – má to něco do sebe a asi to tak mělo být.
Pár minut před koncem jsi zahodil tutovku na vyrovnání i ty. Stále jste věřili, že můžeme vyrovnat, i když už nezbývalo moc času?
Kdyby nám trenér nevěřil, tak by nás tam nenechával. Nahoru šel Kuba Martinec, pak tam byl už i Teki (Nemanja Tekijaški) a pak už jsem tam šel i já – byli jsme tam víceméně všichni stopeři na hrotu – a do toho ještě David Puškáč, Honza Chramosta… nás tam bylo fakt dost. Takže si myslím, že jsme věřili, a kdyby ne, tak nemusíme ani hrát fotbal.
V prvních dvou kolech jsme získali dva body proti favoritům. Panuje tedy spokojenost?
Určitě. Já si myslím, že spokojenost veliká, jenom mě trošku mrzí, že Filda Novák to dneska odnesl, tak jak to odnesl. Ale myslím si, že se dá do kupy a pak budeme pokračovat dál.
Jan Bendl
