Největší fotbalovou osobností letního přestupního období je pro Jablonec reprezentační záložník Tomáš Hübschman. Zkušený fotbalista, který posledních deset sezón působil v ukrajinském Šachtaru Doněck, se stal kapitánem obměněného týmu pod taktovkou Jaroslava Šilhavého.
Nyní chce v 2. kole Synot ligy uspět na půdě Viktorie Plzeň (neděle v 20:15 hodin) a potvrdit tak první výhru nad Brnem. „Musíme se snažit Plzeň překonat," říká v rozhovoru pro klubový web Tomáš Hübschman.
První zápas s Brnem jsi sledoval na tribuně. Necukaly ti nohy, když si nemohl být s kluky na hřišti?
To je vždycky, hůř se na to kouká z tribuny, než když jsi na hřišti. Na hřišti nejsi tak nervózní, jako na tribuně. Víš totiž, že z tribuny tomu moc nepomůžeš, na hřišti to naopak můžeš ovlivnit. Takže v tom je to nepříjemnější. Ale byli jsme takhle domluvení s trenérem, myslím si, že by to bylo zbytečně uspěchané a šlo by to do risku. Ta vize toho, že by se zranění mohlo obnovit, byla silnější, než hrát. Takže jsme to nechali, tenhle týden potrénujeme a na Plzeň věřím, že už to bude.
Jak říkáš, v neděli vás čeká Plzeň, jeden z favoritů ligy. Co se dá od zápasu čekat?
Plzeň po prvním kole, kdy asi nečekali, že zaváhají v Příbrami, tak se dostali pod mediální tlak. Řeší se, jestli to trenér přežije nebo nepřežije, což je pro mě osobně smutné, že se po prvním kole řeší trenér. Ale bohužel to tak je, to je věc v jejich táboře, oni si to vyřeší. Pro nás to znamená jen to, že budou ještě více motivovaní na náš zápas, protože potřebují po ztrátě dvou bodů někde získat. My se budeme v Plzni snažit hrát na vítězství, samozřejmě uvidíme, co nám Plzeň dovolí a s čím přijdou oni. Myslím si, že budou chtít hrát taky na vítězství, protože hrají první zápas doma, minulé kolo se jim moc nepovedlo, tak o to větší bude teď motivace, aby se jim povedl zápas s námi. My se musíme snažit, abychom našli nějakou věc, jak Plzeň překonat.
Věříš, že když se vám v Plzni podaří uspět, tak bude návštěva na další zápas doma se Slováckem ještě vyšší než s Brnem?
Já to řeknu takhle. Nechtěl bych to svazovat jen tím zápasem v Plzni, jestli se povede nebo nepovede. Já bych chtěl, aby se na domácí zápasy návštěva pořád zvětšovala, o fotbal byl větší zájem, než tady byl. Vím ale, že to nebude hned. Tomu my můžeme pomoct akorát výsledky, předvedenou hrou a, dá se říct, nějak lidi k fotbalu přilákat, aby se na fotbal šli podívat s radostí a něco si z toho odnesli. A ne, že si tam jdou zanadávat a jdou domů naštvaní, mají pak zkaženou náladu... Spíš bychom chtěli fotbal prezentovat tak, aby odcházeli a hned se těšili na další zápasy.
Profilový rozhovor s Tomášem Hübshcmanem v zápasovém bulletinu pro domácí utkání s Brnem
Největší fotbalovou osobností letního přestupního období je pro Jablonec reprezentační záložník Tomáš Hübschman. Zkušený fotbalista, který posledních deset sezón působil v ukrajinském Šachtaru Doněck, se stal kapitánem obměněného týmu pod taktovkou trenéra Jaroslava Šilhavého.
Tomáš Hübschman se ale nevrátil do cizího prostředí, protože v Jablonci působil na začátku své profesionální kariéry, kdy v sezoně 2000/2001 na severu Čech hostoval ze Sparty Praha. V dresu Jablonec si připsal během té sezony 29 startů a ligovou premiéru zažil 30. července 2000, kdy střídal v 88. minutě za nynějšího spoluhráče Tomáše Čížka v utkání proti Bohemians Praha.
Po deseti letech jste se vrátil do České ligy. Těšil jste se?
Dá se říct, že to návrat jednoduchý nebyl a nebylo to ze dne na den. Nějaký čas jsme se s rodinou o tom bavili a odchod byl vyústěním toho, co se na Ukrajině teď děje. Za situace, která tam nastala, jsme tam už nechtěli být. Chtěli jsme být už doma. Nakonec jsem se dokázal domluvit s panem Peltou. Na čem jsme se dohodli, to platilo, a proto jsem tady v Jablonci.
Před 14 lety přišel v dresu Jablonce Váš ligový debut. Jak se Jablonec za tu dobu změnil?
Změnil se určitě stadion, zázemí jak pro hráče, tak i fanoušky a vedení. Je to mnohem příjemnější pracovat v takových podmínkách, než které byly těch čtrnáct let zpátky. Jinak nic zásadního se ani nezměnilo. Spousta lidí jak tu pracuje, tak tu pracovali. Je to tady hodně podobné. Ale určitě výraznou změnou je stadion, který se hodně zlepšil a myslím si, že by teď měl být pro fanoušky komfortnější než před čtrnácti lety.
O tom, že o Vás jeví zájem Jablonec, se psalo už delší dobu. Proč se to vaše rozhodnutí tak vleklo a kdy jste si Vy sám řekl: „Jdu do Jablonce.“
Souhlasím, že se to vleklo, ale my jsme na tom takhle byli s panem Peltou domluveni. Na rozhodnutí mi nechal nějakou dobu, za což jsem byl rád. Zvažoval jsem také zahraniční angažmá a hledal pro i proti. Po všech těch srovnáních v nabídkách jsem se nakonec rozhodl, že už zůstanu doma.
Jaké jiné nabídky jste ještě měl?
Nejde o to, že bych to nechtěl říct. Vím, že to lidi zajímá, ale já tyhle věci neprovozuju (směje se).
Sledoval jste za svého působení na Ukrajině naši ligu?
Vyloženě dopodrobna všechny týmy ne, ale sledoval jsem ligu jako takovou a samozřejmě týmy, které se objevovaly v pohárech jako Sparta, Plzeň nebo loni Liberec. Ale chytali jsme i české programy, kde se daly sledovat i některé ligové zápasy, takže přehled jsem měl.
Myslíte si, že se za tu dobu, co jste českou ligu nehrál, nějak změnila?
Neřekl bych, že by se nějakým způsobem změnila. Chodí například míň lidí, což
zrovna moc dobré není, ale na druhou stranu se zlepšily podmínky klubů jak pro hráče, tak i pro fanoušky. Jedním z našich cílů je také přilákat fanoušky zpět do ochozů.
Dá se srovnat s ligou na Ukrajině?
Tady je velký nepoměr. Špičková ukrajinská mužstva mají vytvořeny skvělé podmínky a dovolí si koupit hráče třeba za 30 mil. euro, což u nás zdaleka není reálné. A kvalita těch hráčů dělá i kvalitní ligu. Na Ukrajině si mohou týmy dovolit angažovat i zahraniční reprezentanty.
Když už jsme u Ukrajiny, jak budete na své působení vzpomínat?
Jedině v dobrém, bylo deset velmi úspěšných let. Samozřejmě se někdy dařilo míň, ale toho kladného je daleko víc. Za těch deset let se nám podařilo získat devatenáct pohárů, ať to byl zisk Poháru UEFA, osm titulů nebo domácí poháry i Superpoháry.
K mužstvu jste se přiřadil na soustředění v Rakousku. Jak Vás spoluhráči přijali?
Já jsem žádný problém nepociťoval a doufám, že to tak cítí i mužstvo. Navíc jsem dříve hrál s Lubošem Loučkou, Tomášem Junem, Michalem Špitem a v Jablonci jsem začínal s Tomášem Čížkem. Z nároďáku jsem znal Michala Hubníka, takže si myslím, že jsem do úplně nového nepřišel.
Lákala Vás také skladba týmu, která se tady tvořila?
Spíš mě lákal celý projekt, který se tady připravuje. Že to není jen na jednu sezónu, a potom by to mělo skončit. Ze strany veřejnosti a médií cítíme nyní velký tlak, ale představa vedení je o dlouhodobější vizi. Chceme být úspěšní, co nejdříve to půjde. Všichni jsme ovšem na začátku cesty, na které chce klub vybudovat konkurenceschopný tým, který bude hrát na úrovni špičky Synot ligy. A to mě zaujalo.
Do Synot ligy se vrací hráči ze zahraničního angažmá. Myslíte si, že to soutěži jako takové pomůže?
Já věřím, že to pomůže celé lize a hlavně mladým hráčům k tomu, aby se zlepšovali a aby později dokázali to, co jsme dokázali my. Českých hráčů v kvalitních zahraničních klubech je stále míň a míň, a to by se mělo změnit. V naší lize by měli mladí od těch zkušenějších hráčů něco pochytit a stejně jako my odcházet do zahraničí. Naše liga není špatná, ale furt je tam rezerva a musíme koukat dopředu.
Jako nový hráč jste byl zvolen kapitánem. Lidé očekávají, že se stanete vůdčí osobností mužstva. Myslíte, že se to podaří?
Všechno bude odvislé od výsledků a výkonů na hřišti. To vše se neděje jen na hřišti, ale i mimo něj. Pokud chceme zlepšit výkon na hřišti, tak se na tom musejí podílet všichni hráči. Důležité nejsou jen výsledky, ale je třeba zlepšit hru celkově. Jak a co budeme hrát, není otázkou dvou nebo tří zápasů. Nepřijde to hned, budeme se ale snažit postupně všechno zlepšovat. Věřím, že pokud budeme předvádět kvalitní výkony, přijdou na Střelnici i vyšší návštěvy.
Jste členem reprezentačního mužstva. Jste rád, že jste v Synot lize trenéru Vrbovi víc na očích?
Každý reprezentační trenér by měl sledovat hráče, ať jsou na očích nebo ne. Cílem je složit nejlepší tým, aby měl co nejlepší výsledky. Jestli jsem byl na Ukrajině nebo tady, by nemělo být rozhodující. To, jestli budu v reprezentaci, můžu ovlivnit svými výkony a pak už to je na trenérovi, zda mě povolá. Pokud budu mít výkonnost na účast v národním týmu, tak rád pomůžu.
Jak vnímáte tlak médií a fanoušků?
Já bych ten tlak nějak nepřeceňoval. Řekli jsme si, že se chceme zlepšovat. Je tady nový trenér, noví hráči a chce to čas, aby se hráči poznali nejen na hřišti, ale i mimo hřiště. Nějakou dobu to bude trvat, než se sehrajeme. Budeme se snažit zlepšit se nejen výsledkově, ale i herně.
Jaké máte koníčky?
Především rodina a sport. Občas jdu na kolo, někdy si zahraju malej fotbálek nebo hokej, tenis, nohejbal. Na víc už bohužel není čas.
Čtěte také předzápasový rozhovor s Martinem Pospíšilem !
Jan Bendl
